Nejlepší vanilkové rohlíčky? Jsou ty od maminky. Protože nejlepší vánoční atmosféra není chroupání rohlíčků, ale jejich válení, mačkání, tvarování, pokládání na plech, rovnání, popravování – a stejně bude každý jiný, i když je tvarujeme naprosto stejným způsobem jako máma, která je má jeden jako druhý…
Říká se „Kovářova kobyla chodí bosa“. A u nás to před Vánoci nejprve vypadalo podobně. Kdokoli přijde, čeká však na drobné vánoční kreace mého cukrovíčka a s tím vědomím jsem pustila fantazii na špacír:
Z citronových sušenek nám po vánočních besídkách zbyly přesně 4 kousky, které vidíte na fotce. Veškerý zbytek cukroví je z jednoho těsta ze zbytku dortového korpusu, zbytku dortového krému a zbytků polev, co nám zbyly v kastrůlkách. Pět druhů z jednoho těsta za dvě hoďky.
„…a můžete přinést vánoční cukroví na ochutnání.“ Konec citace z pozvánky na vánoční besídky dětí ve školce. Matka šla se svým letošním skluzem do sebe a uválela dětem těsto, ať si hrají:
Tak jako blogovat lze o všem – i o pečení, tak i z perníku lze upéct kde co… I taková malá recese:
