Jak proběhly skoro dva dortové roky „v kostce“:

17.3.2007

17.3.2007

 Na začátku bylo odhodlání, zpětně si kladu otázku, proč jsem to už po prvním dortu nezabalila… Tímto chci povzbudit všechny, kdo se do dortíku s jakoukoli potahovací hmotou pustili poprvé a mají pocit, že není nic moc……… My ten dortík pak oloupali od marcipánu jako pomeranč a snědli. Ozdoby byly naštěstí kupované a krém jen ze směsi v krabičce…

Kdybych tenkrát viděla ty nádherné postupy, co se dnes dají najít na netu a věděla do čeho jdu… Ale ony ty postupy byly, jen jsem si to přebrala po svém… Čili svatá věta „s vodou do hmoty opatrně“ byla přeložena – přidávej po kapkách. Marcipán ze Salka jsem hnětla ručně a nestačila se divit vlastním očím:

01_img_3927_rozlamanec_mmb   První byl dort k Radečkovým třetím narozeninám 17.3.2007. Byla jsem vyhecovaná nádhernými marcipánovými dortíky z internetu. A dobrá rada „s vodou opatrně“ dopadla tak, že jsem fakt vodu KAPALA a hmotu jsem měla tuhou a málo prohnětenou, ač jsem málem potila krev, protože jsem to celé hnětla ručně. Na fotce je vidět, jak se lámala a jak jsem ji měla vyválenou na tlusto. Vůbec jsem netušila, jak to asi má být, marcipánový dort jsem v životě neviděla, jen na fotkách a už vůbec ne na řezu…
02_img_3933_zezadu_mmb   Největší nedostatky jsem se snažila naaranžovat dozadu a ještě co nejvíc zakrýt krémem a stuhou – naštěstí doma byla takhle široká stuha, ale krátká, na mašli už by to nevyšlo…Hlavně šikovně vyfotit s dítětem…
03_kolaz_mmb   Takto vypadal můj druhý dort o den později, korpusy pečeny současně. To už jsem pochopila, že hmota je moc tuhá, s vodou jsem byla odvážnější a ejhle, hmota šla i prohnětat. Opět jsem ale neměla ponětí, jak vypadá správně zpracovaná hmota. Výsledek se pak na dortě trhal, měl tendenci stékat, ale naštěstí se udržel. Jen povrch měl pár trhlin a tak došlo na takovou aplikaci ozdoby, aby zakryla největší postižená místa. Byl to dort pro maminku a měla pochopení…
(PS: Ta zelená hmota už byla zředěná moc – nedošlo mi, že práškové barvy se ředí vodou a tudíž mi zředí i hmotu – přidávala jsem cukr, ale stále málo. Naštěstí ten čtyřlístek byl jen na horní ploše a neměl kudy utéct. Ne tak už na třetím dortu…)
 04_img_4616_treti_mmb   Ano ano, do třetice všechno možné i nemožné… hmota čekala dva měsíce v lednici, byla řídká, ač jsem se ji snažila zahušťovat – opět jsem neměla absolutně představu, že to polkne opravdu TOLIK! cukru na zahuštění. Dort jsem potáhla a za odměnu se svléknul. Později jsem pochopila, že jsem to měla prezentovat jako záměr a nic si z toho nedělat. Já měla naopak pocit, že mi není dáno a nemá to cenu…Namísto hození flinty do žita jsem se vrhla na jiné recepty a jiné hmoty a s hnětením obrátila na domácí pekárnu.
05_dsc_4063_masinka_final_mmb 06_dsc_7253_26_tetusce_rano_nr
Toto je můj 15. dort, 21.6.2008, po roce a čtvrt od toho prvního potahovaného. Sama se divím, že to nakonec „šlo“. Je to moje už druhá mašinka. V srpnu 2008 jsem se kvůli tomuto dortu učila modelovat růže a vymodelovala jsem jich 70. Zdaleka ne všechny nakonec přišly na dort. Byl by jinak moc přeplácaný.
08_dsc_9710_36masinka_3_141108_vod_nr 07_dsc_8440_30starence90_rano_nr
Moje další z řady mašinek v listopadu 2008. A opět jeden jubilejní, čtyřkilový s růžemi v září 2008.

Vy, co máte za sebou první dort, nebo se do něho teprve pustíte, držím palce a přeju pevné nervy! A pamatujte, že záměr s dortem máte v hlavě jen vy, když vám vyjde něco jiného, podejte to jako záměr a lidi budou nadšeni – třeba horní patro na dort posazené ke kraji, ne doprostřed – často používaná efektní finta!
_______________________
Pečení zdar!