A já si vždy říkala, jak je taková sekaná pracné jídlo…
A musí se to namlet, dobře ochutit a vůbec zamíchat a kdoví co do toho dát a trefit konzistenci…
První sekaná
A ono to zas taková hrůza není. Když nemá přijít návštěva a zapomenu na předsudky, ono to nějak dopadne. V horším případě to vyjíme z pekáče lžičkou – děti stejně nepoznají, že to mělo vypadat jinak a muž slíbil držet basu. A v tom nejhorším případě máme chleba upečený, dáme s máslem a sýrem… jistota i u dětí.
A ono to vyšlo! Trefila jsem i množství soli, což považuju za malý-velký zázrak… Dnes u mne múza stála, áchch. No přiznám se, že jsem k tomu nabrala odvahu po shlednutí tohoto receptu. Když ta sekaná z těch Šárčiných fotek ták krásně voněla!
Dobrá volba, budu určitě opakovat!
2 komentáře to 'Moje úplně první sekaná'
2. 9. 2008
Když jsem chystala dnešní oběd, vzpomněla jsem si na Tvou sekanou a nedalo mi to a přidám ještě jednu variantu. Právě ji mám v troubě. Pod heslem „zeleniny není nikdy dost“ sekanou naplním do očištěné půlky cukety nebo dýně, skvělá je tzv „špagetová dýně“, ale hodí se hokkaido i jakákoliv jiná. Podleju masovým nebo zeleninovým vývarem, popřípadě jen vodou s rozmíchanou troškou bezglutamanové vegety a upeču. Před dopečením posypu strouhaným sýrem a nechám zezlátnout. No a když se mi k tomu nechce vařit brambory, tak chvíli před dopečením do vypečené šťávy nasypu kuskus. Pro změnu je možné sekanou naplnit do paprik, ale to určitě znáš a nebo také zamotat do zelných, vinných či kapustových listů nebo do plátečku slaniny, pro děti třeba šunky a upéct. Myslím že je to skvělé hlavně pro děti, které často ohrnují nosík nad masem, protože musí moc kousat. Já teď hodně vařím pro nemocné staroušky a také jim to vyhovuje.
2. 9. 2008
Dahlia, dobré tipy, říkám si, že ty „balíčky“ třeba do šunky pro děti někdy taky vyzkouším…